Název

Hrad Šelenburk (zřícenina)-8.5.2021

Popis

Na vrcholu Cvilínského kopce 423 m. n. m. stojí zřícenina hradu Cvilín, nazývaná též Lobenštejn neboli Šelenburk. Jedná se o trosky pravidelně utvořeného hradu, jehož půdorysná dispozice zůstala nenarušena většími přestavbami.
Poprvé je hrad zmíněn pod jménem Lobenštejn v roce 1238. Byl založen Přemyslovci a brzy jej ovládli Benešovicové. K částečné obnově hradu došlo po jeho dobytí Matyášem Korvínem v roce 1474. Král po roce 1493 udělil zdejší panství i s hradem do vlastnictví Janovi ze Šelmberka a Kosti, který okamžitě zahájil opravu a rozsáhlou přestavbu hradu. Také Janovi potomci v přestavbě hradu pokračovali a začali ho nazývat Šelenburk. Za Jana ze Šelmberka na přelomu 15. a 16. století byly postaveny další budovy kolem nádvoří. V roce 1523 ho prodali braniborskému markrabímu Jiřímu Hohenzolernskému z Ansbachu, který v přestavbě hradu pokračoval. Přestavba byla dokončena až téměř po třiceti letech. V 16. století sídlo sloužilo jako lovecký hrádek. Od roku 1622 vlastnili hrad Lichtenštejnové. Po třicetileté válce byl Šelenburk nadobro opuštěn a začal chátrat. Dochované jsou příkopy a valy, zbytky zdí a kleneb paláce a budov, studny a velké válcovité věže. Studna zásobovala hrad vodou. Byla dobře chráněná a nepřipadalo její zneužití nepřítelem při obléhání.
Hrad sloužil především k obraně stezky vedoucí podél řeky Opavy do Krnova a dále do Slezska. Mohutný, ve skále vytesaný příkop utvořil téměř pravidelný obdélník, na kterém byl hrad postaven.
V letech 1817–1825 probíhaly ve zřícenině archeologické práce, při které byla nalezena středověká keramika a zbytky železných předmětů. Další výzkum proběhl v letech 1932–1945. Mimo jiné byla odhalena studna, koule vrhané z hradu a jiné předměty – sekery, zbytky nádob a zdobených kachli nebo mince.
Kolem roku 1900 byl původně holý kopec zalesněn.
Lichtenštejnský majetek získaly po roce 1918 obce, Cvilín a s ním i zřícenina hradu Šelenburk patří dodnes Státním lesům.
V roce 1933 krnovský stavitel Gustav Adolf Horny projevil zájem o zříceninu hradu Cvilín a vlastním nákladem nechal očistit a vyspravit jeho zdi. Při vyklizení sklepů byly objeveny zbytky mincovny. Své nálezy věnoval krnovskému muzeu a menší výstavu uspořádal pod přístřeškem přímo na Cvilíně. Říká se, že pod troskami hradu je ukrytý poklad loupeživého rytíře. Poklad může získat pouze ten, kdo stráví 3 noci na hradě a postaví se příšerám. Pokusil se o to i tkalcovský řemeslník Theodor. Dvě první noci se nic nedělo, ale třetí noc se strhla strašná vichřice, prudký liják, věž hradu byla najednou plná havěti, která začala syčet a pištět, až z toho naskakovala husí kůže. Theodor vzal nohy na ramena a prchal ke Krnovu. Od té doby se už nikdo nepokusil o získání pokladu. Takže z toho vyplývá, že poklad je zde ukrytý dodnes.

Kategorie a štítky

Nastavení